Nizzarda

Nuove Inventioni di Balli: vyobrazení k tanci Il Nizzarda

Italská obdoba provensálské volty, název je patrně odvozen od provensálského města Nizza.

Nizzardu ve svých tanečních sbírkách z počátku 17. století zmiňuje věhlasný italský taneční mistr Cesare Negri, neuvádí ovšem přesnou choreografii jejího provedení. Nizzarda totiž nebyla balletto s předepsanou choreografií, kterou vytvořil taneční mistr, byl to oblíbený a rozšířený tanec, který se v různých krajích tančil v různých variantách.

Nizzarda podobně jako volta obsahuje výrazný a efektní taneční prvek – zvedání dámy v točení. Stejně jako u volty stojí dáma těsně po levém boku pána a má svou pravou ruku položenu na jeho levém rameni, kroky, kterými se dvojice pohybuje v tanečním prostoru, tzv. Passeggio neboli promenáda, nejsou striktně předepsány. Zdá se dokonce, že se tančící dvojice mohla dohodnout mezi sebou, jakými kroky vlastně tančit bude – pro své vlastní potěšení a pro pobavení přihlížejících.

Negri ve svém díle Nuove Inventioni di Balli přímo píše, že "se Nizzarda neprovádí podle určitých pravidel jako ostatní tance, protože každý ve svém kraji tančí svým způsobem", navrhuje ale taneční variantu, aby "kavalír a dáma mohli spolu tančit s jistou spanilostí". Pár se tedy má napřed spolu procházet a pak Negri (kromě typického zvedání tanečnice) navrhuje další taneční prvky: riverenza, sottopiede, recacciate.

Italský malíř Federigo Zuccaro popisuje někdy kolem roku 1600 choreografii Nizzardy následovně:
"Pán vyzve dámu; kroky z courante proběhnou třikrát či čtyřikrát ruku v ruce sál a obejmou se; pán vezme zezadu dámu svou levou rukou a vpředu uchopí pravicí její paži; pak ji nechá, vždycky tanče dopředu, až desetkráte vyskočit do výše; nakonec, s kolenem jako podpěrou, pozvedne ji do výše a zase dolů, a polibek je odměnou jeho síly a dovednosti."1)

1) Citát ve vlastním překladu jsem převzala z knihy Waltera Salmena Tanz und Tanzen vom Mittelalter bis zur Renaissance, Georg Olms Verlag, 1999.

Kategorie: Encyklopedie | Enc-Cinquecento